Ing. Michal Jedlička

Důvodem zpracování posudku je skutečnost, že provozovatel zařízení (např. veřejná instituce, státní příspěvková organizace, obec či kraj) požaduje provést nezávislé posouzení technického stavu sledovaného zařízení v souvislosti s plánovanou obnovou tohoto zařízení, což často znamená vysokou investici veřejných prostředků. V případě provozů citlivých na splnění mikroklimatických podmínek, jako jsou laboratoře, operační sály či technologické provozy (např. tiskárny), je nutné posuzovat nejen aktuální technický stav, ale zabývat se i stavem, kdy dojde k poruše zařízení, a je třeba jej v co nejkratší době opravit. Znalec tedy hodnotí i dostupnost náhradních dílů, tedy tzv. opravitelnost. V závěru posudku je uvedeno, zda je či není sledované zařízení schopno bezvadného provozu, a pokud ne, jsou popsány důvody, proč to není možné.

Při dokončení nové stavby či rekonstrukce dochází k situacím, kdy provozovatel není spokojen s funkcí systémů vzduchotechniky, vytápění či chlazení, avšak generální dodavatel námitky provozovatele neuznává a odvolává se na předložené protokoly či zápisy o provedených měřeních a zkouškách, které dokládají, že jsou systémy plně funkční a bez vad. Při zpracování znaleckého posudku musí znalec nastudovat nejdříve projektovou dokumentaci pro provedení stavby, porovnat ji s dokumentací skutečného provedení stavby a posoudit, zda nedošlo v době výstavby k takovým změnám, které mají vliv na dosažení projektovaných parametrů. Následně znalec provede fyzickou kontrolu zařízení, uskuteční vlastní měření (rychlost proudění, teploty, tlaky, vlhkost) a na základě těchto znaleckých úkonů vyhodnotí, zda systém dosahuje projektovaných parametrů. Pokud ne, určí příčinu nesouladu.

Navrhování a provozování technologických celků klade na výrobce zařízení, projektanta, zhotovitele i provozovatele určité nároky. V první řadě jde o technickou odbornost a zkušenost. Znalec se ve své praxi opakovaně setkal s problémem poškození rotačních výměníků tepla – výměníky se rozlomily. Při posuzování příčin znalec zjistil, že většina výrobců vzduchotechnických jednotek tyto rotační výměníky nevyrábí, ale nakupuje je od výrobců, kteří se na výrobu rotačních výměníků specializují. Nejde jenom o to zabudovat rotační výměník do vzduchotechnické jednotky a uvést jeho parametry v zimním období. Je třeba zajistit, aby se i provozní pokyny výrobce těchto výměníků dostaly až k budoucímu provozovateli, což se v několika řešených případech nestalo. Na výměník působí síly vyvolané prouděním vzduchu. Postupné zanášení výměníku nečistotami vede ke zvýšení sil vyvolaných prouděním vzduchu. Výrobce předepisuje maximální zatížení výměníku tlakovou diferencí. Překročení této diference může vést k rozlomení výměníku, k čemuž ve sledovaných případech skutečně došlo. Znalec zjistil, že výrobce vzduchotechnické jednotky neuvedl konkrétní hodnotu maximální tlakové diference, i když ji měl od výrobce výměníku k dispozici. Zhotovitel, projektant ani provozovatel neměli dostatečné znalosti a zkušenosti s provozem takového zařízení a tyto hodnoty si od výrobce dodatečně nevyžádali. Rotační výměník nebyl dostatečně vybaven zabezpečením proti překročení maximálního diferenčního tlaku, nebyl řádně udržován (čištěn), což bylo tedy i příčinou jeho havárie.

Uživatel bytového domu reklamuje nedostatečný výkon otopné soustavy a zhotovitel vadu odmítá. V daném případě je postup zpracování posudku poměrně složitý, a to i z důvodu, že potrubní trasy jsou ve většině případů uloženy do stavebních konstrukcí a není možné provést například kontrolu tepelných izolací osazených na potrubí. Znalec musí nejprve nastudovat projektovou dokumentaci pro provedení stavby a následně provést kontrolu provedeného díla. Ověří, jaké prvky jsou osazeny (zdroj tepla, čerpadla, regulační armatury, dimenze potrubí, rozměry tepelných izolací, otopná tělesa či jiné spotřebiče), provede měření průtoků média, pokud je to možné, a prověří způsob regulace výkonu zdroje tepla, způsob užívání místností, ve kterých je nedostatečný výkon reklamován, a učiní další úkony. Je zřejmé, že pokud není k dispozici projektová dokumentace, je situace v podstatě neřešitelná. K takovým případům dochází především při výstavbě rodinných domů, kdy investor šetří finanční prostředky a nenechá vypracovat projektovou dokumentaci pro provedení stavby profese vytápění. Dodavatelská firma nabídne, že systém vytápění provede podle svých zkušeností. V tomto případě je třeba podotknout, že projektování otopných soustav je činnost vybraná, tedy projektant musí mít autorizaci ČKAIT. Pokud tedy dodavatel nemá oprávnění k projektování a provede systém vytápění dle vlastního uvážení, fakticky se dopouští projektování (navrhuje jednotlivé prvky otopné soustavy, jejich dimenze, výkony…), což není v souladu se stavebním ani živnostenským zákonem.

V tomto příkladě znalec posuzuje tzv. stavební připravenost pro montáže technologií. Výstavbu nového stavebního objektu zajišťuje více dodavatelů, kteří se specializují na konkrétní profese. Rozsáhlé projekty realizuje tzv. generální dodavatel. Tento generální dodavatel, v převážné většině se jedná o stavební společnost, provádí stavební práce svými zaměstnanci či najatými stavebními dělníky. Zhotovení technologických celků (vytápění, vzduchotechnika, klimatizace) si smluvně zajistí u odborných dodavatelů. Dokončení uzlových termínů či konečné dokončení díla bývá obvykle penalizováno. Problém nastává v okamžiku, kdy generální zhotovitel nedokončuje stavební práce včas a odborný dodavatel pak nemůže provádět práce na technologiích. Typickým příkladem takové situace je zkoušení a zaregulování systémů vzduchotechniky. Blíží se konec stavby, který je penalizován. Dodavatel vzduchotechniky potřebuje například provádět zkoušky požárního větrání chráněných únikových cest, ale na tyto chráněné únikové cesty nejsou osazeny dveře. Dalším příkladem je situace, kdy se dodělávají sádrokartonové konstrukce – brousí se. Znalec řešil situaci, kdy byly v hotelových pokojích v chodbičkách pod stropem osazeny FCU jednotky, které nasávaly vzduch přes volně osazenou mřížku do sádrokartonového podhledu. Generální zhotovitel požadoval uvést tyto FCU jednotky do provozu, avšak dále prováděl broušení sádrokartonu v pokojích, aby byl splněn konečný termín stavby a generální dodavatel nebyl penalizován. Výsledkem této situace byla výměna většiny ventilátorů u FCU jednotek, které byly zcela prokazatelně provozovány a v rozporu s návodem, a proto došlo k jejich zanesení prachem z broušení sádrokartonových konstrukcí.

Ve sledovaném případě je úkolem znalce posoudit, zda byla zadávací projektová dokumentace vypracována v úplném rozsahu a obsahu dle platné vyhlášky o projektové dokumentaci. Znalec musí zjistit, kdy byla dokumentace vydána, a porovnávat ji s vyhláškou platnou v době jejího vydání. Následně znalec posuzuje, zda byly v projektové dokumentaci zpracovány a řešeny i další závazné požadavky. Jako příklad lze uvést situaci, kdy projektová dokumentace vzduchotechniky řešila větrání prostoru saun a bazénů. Požadavky na tyto prostory stanovuje vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. Znalec posuzoval, zda jsou jednotlivá zařízení vzduchotechniky schopna splnit požadavky uvedené vyhlášky.